Od 80. let 20. století oblékají mladí z Lovčic po více než 50 letech původní lovčický kroj. Ten byl obnoven ve variantě sváteční i všední.

Všední kroj dívčí je velmi jednoduchý, až chudobný. Skládá se z jedné spodnice, na kterou dívka obléká tzv. vrchní sukni ušitou ze světlého plátna s kytičkovým drobným vzorem. Přední část sukně je doplněna jednoduchou zástěrou ozdobenou našitou střízlivou bílou krajkou. Dále dívka nosí bílé plátěné rukávce, zakončené na rukávech a u krku našitou bílou opět nenápadnou krajkou. Na rukávce, neboli halenu, obléká ještě jednoduchou černou kordulu téměř bez zdobení. K tomuto kroji dívka obouvá nízké černé boty na silnějším podpadku.

Všední chlapecký kroj je také založen na jednoduchosti. Základem jsou bílé dlouhé kalhoty a bílá košile s dlouhým rukávem, který může být na ramenou nařasený. Na košili chlapec nosí černou vestu (kordulu) ozdobenou jenom mašličkou kolem lemů. Ke kroji obouvá nízké černé textilní boty, připomínající spíš domácí obuv než boty na práci venku. Hlavu si před sluncem či mrazem chrání černým kloboukem doplněným stejnou mašličkou, jakou najdeme na kordulce.

Sváteční varianta lovčického kroje je o poznání zdobnější. Ve srovnání s okolními i vzdálenějšími kroji je však opět typický jednoduchostí a malou pestrostí.

Sváteční dívčí kroj je tvořen třemi spodnicemi a jednou tzv. vrchní jednobarevnou sukní. Sukně je vpředu doplněna bílou zástěrou bíle vyšívanou. Pas je zpevněný naškrobenou bílou opasovkou a dozdobený dlouhou bíle vyšívanou mašlí, která se zavazuje vzadu. Na tělo dívka obléká bílé rukávce opět krásně bíle vyšívané, tentokrát na rukávech a kolem krku na tzv. krézlech, ten kolem krku se pak škrobí tak, aby okolo hlavy pěkně natočený stál. Rukávce jsou chráněny černou kordulou ozdobenou našitými mašličkami a barevnými aplikacemi. Přestože je tato část kroje nejpestřejší, stále působí střízlivě a nepřeplácaně. Na hlavu si dívka uvazuje turečák s čepcem. Turečák je vázán tzv. na rožky, což jsou dva cípy trojúhelníkového šátku, které se složitě váží kolem hlavy tak, aby konce obou cípů zůstaly uvázané vepředu nad čelem. Ke kroji nosí dívka bílé silonové punčocháče a na nohy obouvá vyšší černé šněrované boty.

Sváteční chlapecký kroj je opět velmi jednoduchý. Na nohou má chlapec tmavé kalhoty, obouvá černé vysoké měkké kožené boty. Na těle nosí bílou košili se širokými rukávy v ramenou nabíranými a dole staženými do manžety. Rukávy košile se škrobí. Na košili patří tmavá kordula celkem bohatě zdobená našitými mašličkami a barevnými aplikacemi. Na zádech je kordula ozdobena barevnou výšivkou. Kordula je doplněna o tzv. náprsenku, což je malá obdélníková část, díky níž se kordula vlastně sepne na prsou k sobě. Je dotvořena barevnou růžicí se čtyřmi vyšívanými barevnými mašlemi, které volně vlají podél těla. Nejbohatší částí chlapeckého kroje je korálkami pošitý pestrý klobouk. Vepředu je doplněný růžicí z červené mašle, voničkou z barevných květů a dvěma bílými kohoutími péry, tzv. kosáry.

Díky působení OS Jordánek byly v obci obnoveny i tzv. ženáčské kroje. Ženský kroj je tvořený jednou nebo dvěma spodnicemi a tzv. vrchní sukní většinou s drobnými kytičkami. Vpředu je sukně doplněná bílou zástěrou, která může být i barevně vyšívaná. Na tělo patří vypasovaná jupka s dlouhými rukávy. Opět bývá ušita z látky jemně zdobené malými kvítky. Hlavu ženy zakrývá šátek jednoduše uvázaný vzadu pod cípem.

Mužský kroj se od chlapeckého moc neliší. Boty, kalhoty i košile mohou být tytéž. Kordula je pošitá barevnými aplikacemi méně. Není ani doplněná barevnými mašlemi. Klobouk je opět ozdobený našitými barevnými korálky, tentokrát už ale ne po celém klobouku, ale jen v jeho dolní části. Chybí i červená růžice, vonička a kosáry.