Letošní hody postihly v přípravné fázi problémy velmi podobné těm, které by se daly nazvat tradiční. Už jaksi z principu je vždy problémem číslo jedna, kdo bude stárkovat. Letos byla situace malinko jiná. Stárek byl, ale co dál? Kde vzít stárku, notabene za pět minut dvanáct? Nakonec se vše zdárně vyřešilo, stárkovský pár utvořil Petr Konečný a Veronika Rybová, hody tedy mohly proběhnout podle tradičních regulí.

Nastal předhodový týden, přípravy vrcholily, chystaly se věnce a zdobil se sál kulturního domu. V pátek večer, nezvykle brzy, bylo vše připraveno: věnce visely, sál se blýskal a všichni čekali jen na to, jestli aspoň trochu vyjde počasí. Celý týden totiž pršelo a vypadalo to, že budou hody dešťové. V sobotu jsme se probudili do uplakaného rána. I když zamračeno bylo celý den, přece jen jsme se dočkali trochu rozumnějšího počasí, spíš jen mrholilo a odpoledne déšť ustal nadobro. Kluci se alespoň při zvaní na hody nezapotili. Obejít celou vesnici není nic jednoduchého, zvlášť když musíte ještě zpívat, občas cifrovat, tancovat a upíjet z bečky, která by jinak byla pro vinaře příliš těžká. Do kulturního domu dorazili všichni, na některých bylo vidět, že je to zmohlo řádně, jiní na sobě nedali únavu znát a rychle odfrčeli domů nachystat se na večerní zábavu.

Dechová hudba Galánka, která se samozřejmě také průvodu účastnila, v klidu povečeřela, a připravila si pódium na dalších pár hodin hraní. To už se scházeli první hosté. Kupodivu se sál začal záhy plnit, za chvíli nebyl volný stůl. Kolem deváté večer bylo jasné, že účast na letošní hodové zábavě bude rekordní. Poslední roky jsme si museli zvyknout na to, že se na hody setkáme jen s několika desítkami skalních příznivců této tradiční akce. Letošní rok jsme ale byli příjemně překvapeni, přišli domácí i přespolní, staří známí i neokoukané tváře. Zaplnit sál pomohli i stárkovi kamarádi z jiných folklorních akcí. Prostě Habřéci měli důvod k radosti. Večer se vydařil, všichni se bavili. Stárek se hned v úvodu večera přesvědčil, že stárkování není jen tak jednoduchá záležitost, ponechal totiž své stárkovské právo na chvíli bez dozoru, což rychle zaregistroval pan Jan Mariánek a stárka po zásluze vytrestal. Za navrácení práva musel stárek tvrdě platit. Hold se nepozornost nevyplácí.

O neobvyklou událost se svou přítomností postaral i pan František Šprta, jeden z nejstarších občanů Lovčic. Ten kdysi po válce neskrýval své nadšení pro folklór, a tak patřil mezi ty, kteří se zasloužili o zavedení tradice nošení věnce od stárky. (Zrovna letos se Habřéci rozhodli obnovit slámový korpus věnce, věnec byl proto tento rok opravdu povedený. Věnec, který se na hody vynáší od stárky, byl prý vyroben v roce 1983, více než čtvrt století se na něm očividně podepsalo a opravu už nutně vyžadoval.) Pan Šprta se dočkal tanečního sóla, kterým mu Habřéci dali najevo, že jsou rádi za všechny tradice, které se kdysi v Lovčicích ujaly a zůstaly dodnes.

Neděle ráno znamenala pro Habřéky další povinnost v kroji, odebrali se do kostela na hodovou mši svatou, která byla obětována za všechny členy. Vstávat se po muzice chce málokomu, devátá hodina tedy tradičně „oddělí zrno od plev“. Odpolední průvod už bývá krojovanými navštíven v hojnějším počtu. Navíc se dá říct, že se umoudřilo počasí, občas vysvitlo i sluníčko, ale hlavně nepršelo. Průvod byl krátký, stárek si přišel do vlastního domu pro svou stárku, vše se odbylo u jednoho domu, Habřéci letos vynechali i zastávku u starosty, aby neztratili po cestě ty, kteří se vyšli na hody podívat. Postáli tedy jen u Konečných, kde se zpívalo, tančilo, jedlo a pilo, odtud zamířil průvod rovnou na kulturní dům. Tady ještě nějakou chvíli zahrála Galánka, většinou skladby věnované dětem, poté hudebníci uvolnili prostor mladé cimbálce Babí lom. Od pěti hodin tak mohli návštěvníci odpolední zábavy cifrovat a zpívat u cimbálu. V přátelském duchu přítomní setrvali zhruba do deváté hodiny večerní, kdy se pokojně rozešli do svých domovů. Myslím, že mohli být všichni spokojeni, snad nás tedy svou návštěvou poctí i v příštím roce.

FOTOGRAFIE Z HODŮ

Sobota - zvaní na hody

Sobota - hodová zábava

Neděle - hodový průvod krojovaných, zakončení hodů